Kdo ho nezažil, asi jen těžko si dokáže odstavit, co přesně tzv. chronický únavový syndrom obnáší. Nepříjemné onemocnění, jehož příčiny lékaři stále tak docela neznají, přitom není vůbec zanedbatelné. Podle odhadů jím trpí až několik procent celkové populace. Příznaky i průběh však mohou být nejrůznější a nemoc je tak značně individuální, což ztěžuje jak diagnostiku, tak správnou léčbu.
Jak se chronický únavový syndrom projevuje
Charakteristických symptomy chronického únavového syndromu je celá řada, u některých pacientů se projeví pouze některé z nich, u jiných takřka žádné a u dalších naopak většina. Společným jmenovatelem je především dlouhotrvající průběh a pocit celkové vyčerpanosti, jak je ostatně z názvu patrné. Choroba může mít jak rychlý nástup (rozvine se například jako reakce na prodělané infekční onemocnění), nebo se objevuje postupně.
Průběh komplikují různé doprovodné příznaky, mnohdy odpovídající klasickému nachlazení (bolesti hlavu, bolest v krku, zvýšená teplota a tak podobně), případně související s psychosomatikou (poruchy spánku, celková slabost, dlouhotrvající únava po námaze a neschopnost optimálně regenerovat).
Trvá nejméně půl roku
Aby mohl být chronický únavový syndrom diagnostikován, je důležité, že uvedené příznaky trvají nejméně půl roku. Postižená osoba se po tu dobu cítí nemocná, trpí nespecifickými zdravotními příznaky, je bez zjevných příčin celkově vyčerpaná a náchylnější k různým onemocněním. Jsou oslabeny víceméně všechny orgánové soustavy. O příčinách se v odborných kruzích živě diskutuje a byla představena již celá škála teorií, které se pokoušejí více či méně úspěšně přijít na to, odkud se vlastně chtonický únavový syndrom vzal. Vyloučeny nejsou ani určité genetické sklony, ačkoliv zároveň je doloženo, že se může rozvinout i u člověka, v jehož příbuzenstvu dosud touto nemocí nikdo netrpěl.
Existuje léčba chronického únavového syndromu?
Vzhledem k neznalosti příčiny nebylo zatím ani na poli léčby chronického únavového syndromu výraznějších pokroků. Proto se léčí zejména příznaky, a to nejrůznějšími farmaceutickými přípravky (antibiotika, analgetika apod.) v závislosti na konkrétní komplikaci. Některým pacientům pomáhají i alternativní způsob léčby – tradiční čínská medicína nebo třeba akupunktura. V řadě případů nemoc postupně vymizí, u některých pacientů však může po určité době (měsíce až roky) docházet k recidivám.